Ing. Petr Vostal - Energetický expert MPO č.o.:0607, Autorizovaný inženýr ČKAIT 1400108, CPHD - Certifikovaný projektant pasivních domů, Podporující člen sdružení CENTRUM PASIVNÍHO DOMU

Nízkoenergetický a pasivní standard

V následujícím článku bych rád osvětlil nejen v odborné literatuře v poslední době skloňované výrazy nízkoenergetický a pasivní standard bydlení. Jedná se o klasifikaci energetické náročnosti staveb.

Přechod na energeticky úspornou výstavbu je více méně nutností z následují cích důvodů:

1. v evropské unii v roce 2010 podepsané směrnice, dle které by mimo jiné měly veškeré novostavby  být od roku 2020 postaveny s téměř  nulovou spotřebou energie  (tzn.  pasivní dům s vlastní výrobou energie např. fotovoltaickými panely ),

2. z důvodu reálně neopomenutelného růstu cen energií potřebných k provozu a zejména vytápění budov

3. a také z důvodu udržitelného rozvoje společnosti

V úvodu bych rád podotknul, že dosažení nízkoenergetického či pasivního standardu není v podstatě natolik náročné. Jde jen v zásadě o vystoupení z řady zažitého stereotypu  výstavby.  Rozhodováni při výstavbě nového objektu bych přirovnal k pořízeni nového vozu, kde mezi základní parametry kromě ceny a užitečnosti (velikosti ) neodmyslitelně  patří  spotřeba a typ paliva. U výstavby domu se to bohužel v našich končinách stále opomíjí. Jde o to, že i jednoduchými  kalkulátory ekonomické návratnosti, vynaložené  investice po dobu životnosti  nemovitosti , energeticky úsporné objekty vyjdou výrazně levněji  a navíc dále neodmyslitelně  přispějí ke zlepšeni životního prostředí (vyjádřené zejména snížení emisí  CO2 atd. ).


Podívejme se blíže, co vlastně dané výrazy znamenají. Běžná výstavba realizovaná dnes na satelitech měst či vesnicích se přeneseno do řeči čísel (vyjádřeno měrnou potřebou tepla na vytápění za rok ) pohybuje kolem cca 90-120kWh/m2a. U stávajících staveb se pohybuje cca 200-350kWh/m2a (samozřejmě  tyto údaje se výrazně liší  objekt od objektu a není možné je takto paušalizovat a nejlépe pečlivě vyhodnotit ... údaje jsou uvedeny jen pro srovnání). Pro dosažení  nízkoenergetického standardu je potřeba dosáhnout hodnoty 50kWh/m2a, pro pasivní standard 15kWh/m2a (limity se mírně liší dle použité tuzemské  či zahraniční  výpočtové metodiky ).
S troškou nadsázky je možné nízkoenergetickou či energeticky pasivní stavbu přirovnat s tvarově optimalizovanou, na světové strany výhodně orientovanou, velice dobře zateplenou stavbou se systémem řízeného větrání.
Co se týká rekonstrukcí stávajících staveb ... Zde je splněni požadavku pro novostavby vždy náročnější, ale je výhodné splnění alespoň požadovaných parametrů obálky budovy a instalace systému řízeného větrání vzduchu s rekuperací  pro dosažení předem určeného faktoru energetického zlepšení  (blížícímu se pasivnímu standardu ).

Kromě energetických a tím finančních úspor, objekty s řízeným větráním  s rekuperací  vytvářejí zdravější a příjemnější prostředí. I základním měřičem koncentrace CO2 v objektech s "přirozeným" a většinou bohužel neřízeným větráním, lze prokázat, že nejsou splněny hygienické předpisy při opravdu pravidelném větrání i v zimě. Buď je u objektu s novými těsnými okny větrání málo a nebo u původní výstavby nadměrně moc. Jediné řízené větrání objektu je schopno zajistit kvalitní "nevydýchané" prostředí. Nutno poznamenat, že technologie jdou stále dopředu a i díky masivnějšímu  rozšiřování  je systém vytápění energeticky úsporného objektu s řízeným větráním cenově srovnatelný  s např. cenou instalace podlahového topení + radiátory s plynovým kotlem do běžné novostavby. Samozřejmě je zde alternativa investičně nejúspornější instalace el. topení. Toto je ale provozně nejnáročnější. Bohužel je také jen otázkou času, kdy dojde k deregulaci doposud dotované ceny el. energie a tím zvýšení její ceny. Navíc vytápění jen el. energií  nesplňuje požadavky na nízkou potřebu energie na provoz domu z neobnovitelných zdrojů.

Jelikož jsme součástí  evropské  unie,  tak podobně  jako v ostatních členských státech by měl začít  fungovat systém nepřímých dotací, kdy dochází  k výraznému  snížení  úrokových sazeb hypotéčních úvěrů pro takovéto stavby. Reálně  majitelé  takových  objektů  jsou pro banky bezpečnějšími klienty,  jelikož  jim reálně zbývá více peněz v rodinném měsíčním rozpočtu pro splácení úvěru.

Několik bodů, které by nás k energeticky  úsporné výstavbě měly (mohly) vést:
- Snížení provozních nákladů. Investice do zateplení objektu a minimalizace provozních nákladů  je nejlepší důchodové spoření.
- Pasivní standard přinese krom minimálních nákladů  zaručené vnitřní klima (i pro alergiky ), vyvážené povrchové  teploty, kvalitní spánek (regeneraci ).
- Uživatelsky volba  řízeného větrání  nic "nekomplikuje", okny se v létě standardně větrá.
- „Lépe postavený dům v budoucnu lépe prodám"
- Udržitelný rozvoj … „Teď investuji, abych nezatížil budoucnost"
- Vyšší komfort, vyšší nezávislost na distribuci energii v budoucnosti.
- Pokud se svou stavbou budete chtít vymezit běžné výstavbě je nízkoenergetický a pasivní standard to pravé pro Vás.
 
Z dlouhodobého hlediska je tedy nízkoenergetický a pasivní standard všestranně rozumná volba výstavby. Chtěl bych investorům a projektantům nabídnout odborné konzultace vznikajících i rozpracovaných projektů staveb, posouzení návrhů a optimalizaci na nízkoenergetický až pasivní standard metodikou TNI či přesněji pomocí dimenzačního nástroje PHPP. V případě Vašeho zájmu o rekonstrukci objektu rádi zpracujeme energetickou studii úprav objektu pro dosažení vzájemně dohodnutého a investičně únosného en. standardu.  Případně v rámci zpracování průkazu en. náročnosti stavby možno zpracovat varianty provedení objektu za účelem dosažení co en. nejlepších výsledků a zároveň ještě investičně únosných.  
Ing. Petr Vostal

P.S: Do dané problematiky by jsme mohli „zabřednout" jistě daleko hlouběji a podrobněji, ale rád bych ještě zmínil pár zásadních bodů energeticky pasivní výstavby dle Centra pasivního domu (www.pasivnidomy.cz) : 

- Pasivní domy jsou stavby splňující tři základní kritéria. Měrná potřeba tepla < 15 (20) kWh/m²rok, měrná potřeba primární energie < 120 (60) kWh/m²rok, neprůvzdušnost obálky budovy n50 < 0,6 hˉ¹. Těchto hodnot je možné dosáhnout pouze optimalizovaným návrhem domu, propracovaným projektem a uvědomělou a odbornou výstavbou.
- Mezi výhody patří zejména:
* velmi nízké náklady na samotný provoz domu

* kvalita vzduchu - prostředí
*  stálá příjemná teplota během celého roku a to bez klimatizace
* automatizované ovládání
- Mezi nevýhody patří:
* vyšší počáteční náklady (cca +10% z ceny běžného domu),
* nemožnost postavit dům kdekoliv (zejména díky nevhodné orientaci pozemku a jeho zastínění)

* náročnější příprava v podobě projektové dokumentace


Dále pak bych rád zároveň vyvrátil zásadní „mýty" o pasivních domech v neodborné veřejnosti šířené a častokrát až „démonizované" :

* V pasivním domě se nesmí/nedají otvírat okna  … okna je samozřejmě možné otvírat. V každé místnosti se naopak doporučuje minimálně jedno okno otvíravé (zejména pro letní noční větrání ).
* V pasivním domě je klimatizace … často se zaměňuje pojem klimatizace a vzduchotechnika. V dobře navrženém pasivním domě s kvalitním stíněním ani v letních měsících není mechanické chlazení = klimatizace používáno .
* Pasivní domy jsou jen dřevostavby … Pasivní dům není nijak omezen konstrukčním materiálem. Může být proveden jako masivní zděný, železobetonový, masivní dřevěný i lehké dřevěný.
* Pasivní domy jsou drahé … Pasivní domy mají vysokou užitnou hodnotu a staví  je lidé, kteří přemýšlí do budoucna  a při rozhodování zohledňují provozní náklady.
Hlavní rysy pasivních budov
extrémně nízké náklady na vytápění - 
s roční měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/(m2a)
Optimalizovaná obálka bez tepelných mostů
Kvalitní izolace a výplně otvorů
Vhodná orientace a poloha na pozemku
Řízené větrání s rekuperací tepla - stálý přívod čerstvého vzduchu
Vzduchotěsnost
Využívání tepelných zisků a obnovitelných zdrojů
Dosažení vysoké kvality vnitřního prostředí (tepelná pohoda, stabilita - příjemné teploty v zimě i v létě )
Pasivní administrativní budovy
Administrativní budovy jsou z povahy své funkce a kompaktního objemu přímo optimální pro minimálně pasivní standard. Vysoké vnitřní tepelné zisky předurčují spolu s možností solárních zisků tyto stavby k velice nízkým provozním nákladům při zohlednění nepatrně vyšších pořizovacích nákladů.

Dosažení energ. pasivního stadnardu není u administrativy nikterak nereálný ... pokud pozemek není výrazně zastíněn od jihu ... provoz administrativy a PC pracovišť generuje výrazné vnitřní zisky. Velký důraz je nutno klást na účinné a regulované vnitřní osvětlení v kombinaci s využitím denního osvětlení (a stínění v létě ) a stabilitu místností v létě (přehřívání ). 

Dle nové ČSN a evrospké směrnice by mělo být dosahováno energeticky nezávislých - nulových budov dosažením minimální měrné potřeby tepla na vytápění = pasivní standard a zbylou energii "vyrobit z obnovitelných zdrojů". Pasivní standard kromě minimálních nákladů na topení díky kvalitní tepelné obálce budovy a využitím solárních a vnitřních zisků stanovuje i požadavky na celkovou potřebu primární energie z neobnovitelných zdrojů (osvětlení, pomocné energie atd. ). Kromě výrazné úspory provozních nákladů je díky instalaci řízeného větrání dosaženo vysoké kvality vnitřního prostředí pro zaměsnance natolik důležité. 
Energetika

Energetika

Energetika staveb
17.03.2013 23:36:15
Ing. Petr Vostal
CPD

CPD

CPHD

CPHD

PassivHausPlaner.eu
PARD Útěchov 01

PARD Útěchov 01

PARD Útěchov 01
PARD Útěchov 02

PARD Útěchov 02

PARD Útěchov 02
PARD Útěchov 03

PARD Útěchov 03

PARD Útěchov 03
PARD Útěchov 04

PARD Útěchov 04

PARD Útěchov 04
PARD Útěchov 05

PARD Útěchov 05

PARD Útěchov 05
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20120908
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20120908
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20120915
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20120926
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20120930
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20121004
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20121014
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20121018 Slavona
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20121021 Slavona
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20121028
PARD Útěchov

PARD Útěchov

Blowerdoor test 0,36h-1
PARD Útěchov

PARD Útěchov

PERIMETR
PARD Útěchov

PARD Útěchov

Střecha 20121111
PARD Útěchov

PARD Útěchov

"Pořádná porcička na penzi"
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20121116 - "Pořádná porcička na penzi"
PARD Útěchov

PARD Útěchov

20121116 Vzduchotěsná rovina
PARD Útěchov

PARD Útěchov

ETICS
PARD Útěchov

PARD Útěchov

DOSTEBA
PARD Útěchov

PARD Útěchov

Sever
PARD Útěchov

PARD Útěchov

1. sníh
PARD Útěchov

PARD Útěchov

PARD Útěchov

PARD Útěchov

PARD Útěchov

PARD Útěchov

VZT
PARD Útěchov

PARD Útěchov

pod lepidlem 20130203
PARD Útěchov

PARD Útěchov

DEVI - Evora, s.r.o.
PARD Útěchov

PARD Útěchov

Anhydrit + SDK
PARD Útěchov

PARD Útěchov

NILAN VP18K
PARD Útěchov

PARD Útěchov

Velikonoce na sněhu
PARD Útěchov

PARD Útěchov

Zábradlí Holspol, s.r.o. Karel Holík
epRD Útěchov

epRD Útěchov

Podlaha pryskyřičná stěrka a kuchyň
epRD Útěchov

epRD Útěchov

Branka - Brána - Vstup
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one